Ústav slavistiky —  Východiska a perspektivy

Jubilejní publikace Ústavu slavistiky k 100. výročí založení Masarykovy univerzity představuje přehledný průřez dějinami pracoviště od jeho založení v roce 1995 po současnost včetně stručné analýzy současného stavu a výhledu do budoucnosti. Obsahuje celkem deset příspěvků, jejichž autory jsou členové ústavu. Její součást tvoří také obrazová příloha, která názorně text doplňuje a odkazuje k stěžejním osobnostem působícím na ústavu, stejně jako k významným událostem, které se na ústavu konaly v průběhu posledních let.
Úvodní studie vedoucího Ústavu slavistiky Iva Pospíšila pojednává o formování brněnské slavistiky, okolnostech založení ústavu a také o významných slavistech, kteří slavistiku na Masarykově univerzitě formovali, např. Sergij Vilinskij, Frank Wollman, Roman Jakobson, Radoslav Večerka, Roman Mrázek, Danuše Kšicová, Stanislav Žaža, Ivan Dorovský a mnozí jiní.
Aktuálnímu směrování Semináře východoslovanských jazyků a literatur se věnuje Aleš Brandner.
Více o metodologickém zaměření brněnské literárněvědné rusistiky a ukrajinistiky přináší další studie Iva Pospíšila.
Studie Halyny Myronové a Petra Kaliny mapují dějiny a současný stav ukrajinistiky na Masarykově univerzitě.
Pavel Krejčí poukázal na důležité místo, jež na Ústavu slavistiky zaujímají balkanistika a jihoslovanské jazyky a literatury.
Dějiny a současnost v rámci výzkumu historie, kultury a literatury jihoslovanských národů hodnotí studie Václava Štěpánka.
Krátkou historii brněnské slovakistiky shrnuje a na nové směrování brněnské sorabistiky poukazuje opět studie z pera Iva Pospíšila.
Dějiny brněnské polonistiky ve své studii podrobně popisuje Roman Madecki.
Závěrečná studie Josefa Šaura ve spoluautorství s Ivem Pospíšilem zachycuje zaměření, perspektivy i úskalí oboru filologicko-areálová studia.