Kniha se zaměřuje na souvislosti fenoménů demografického, resp. individuálního stárnutí a urbanizace, přesněji řečeno na každodennost stárnoucích obyvatel měst v kontextu sociálně-prostorových procesů regenerace a gentrifikace.
Autorky hledají odpovědi na otázky jako:
- Jaký vliv má měnící se vnější prostředí na zkušenost stárnutí?
- Jakým způsobem poznamenává urbánní dynamika zapojení seniorů do sociálních struktur?
- Jak se stárnutí promítá do užívání prostoru seniory a jejich orientace v něm?
- Jakými strategiemi se jedinci vyrovnávají s dopady urbánních procesů tváří v tvář vlastnímu stárnutí – jak udržují kontrolu nad situací s ohledem na své zdraví, finanční možnosti a zdroje obsažené v městském prostředí?
- A konečně, jsou velká česká města přátelská vůči lidem vyššího věku?
Odpovědi autorky opřely o data získaná prostřednictvím smíšené výzkumné strategie (mixed-methods research), využívající kvantitativní výzkum založený na standardizovaném dotazování mezi staršími obyvateli (ve věku 60 let a více) centrálních čtvrtí čtrnácti velkých českých měst a kvalitativní výzkum účastníků a účastnic ohniskových skupin (focus groups) a komunikačních partnerů a partnerek v hloubkových individuálních rozhovorech. Způsobem zpracování, šíří a hloubkou probíraných témat chce kniha uspokojit co nejširší okruh čtenářů, neboť informace, které by přinášely vhled do vzájemné dynamiky fenoménů „města“ a „stáří“, doposud chyběly jak pro obory sociologie, gerontosociologie a urbánních studií, tak pro praktický výkon místní samosprávy ve velkých městech, jejichž demografické profily se výrazně mění.