můj účet
využít poukaz
- Učebnice
-
Odborná a naučná
- cestování, turistika
- jazyky
- kuchařky, gastronomie
- osobní rozvoj
- podnikání, ekonomie, finance
- poznání a sebemotivace
- právo, daně, účetnictví
- přírodní vědy
- psychologie, pedagogika
- rodičovství
- společenské vědy
- sport, zdraví a životní styl
- technické obory
- výtvarné techniky, umění
- zahrada, zvířata, příroda
- zdravotnictví
- další obory
- Beletrie
- Dětská
- Časopisy
- zdarma
elektronická kniha
Je to s tím Akordem velký kříž. Vzájemná korespondence Timothea Vodičky a Jana Zahradníčka
Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta
Svazek vzájemné korespondence básníků a literárních kritiků J. Zahradníčka a T. Vodičky nevypovídá pouze o přátelství dvou literátů s velice odlišnými charaktery a názory, ale též o nesnázích literární scény v průběhu druhé světové války. Redaktor Akordu Zahradníček se musel potýkat nejen s potížemi, které provázejí produkci literárních časopisů dodnes, ale též s cenzurou, nedostatkem papíru a s komplikovanou protektorátní byrokracií. Přesto se mu i s Vodičkovou pomocí podařilo udržet slavný časopis na vysoké úrovni a na pozici předního českého periodika věnovaného literatuře.
Dostupné pro operační systémy:
WINDOWS
ANDROID
APPLE iOS
Nákupem získáte až 4 instalace.
ISBN:
Počet stran:169
Rok vydání:2017
Vaše cena: 99 Kč
Cena zápůjčky na 31 dnů: 50 Kč
POPIS
Jan Zahradníček (1905–1960) se stal významnou součástí české literární scény již ve druhé polovině dvacátých let, kdy začal své básně publikovat časopisecky, především v revue Tvar. Spolu s dalšími autory spojenými s touto revue (Bedřich Fučík, Jan Čep, Albert Vyskočil ad.) vytvořili sice neoficiální, zato však velice vlivnou generační skupinu, jež pod teoretickým vedením Bedřicha Fučíka nalezla vlastní básnický výraz – v mnoha různých ohledech přesahující úzký a svazující termín „katolická literatura“ – který mohl konkurovat tehdy populárním avantgardním poetikám i dalším literárním proudům a skupinám. O pět let mladší Timotheus Vodička (1910–1967) na sebe poprvé hlasitěji upozornil roku 1932, kdy začal přispívat do nově založené revue Řád, již také zpočátku spoluredigoval. Přestože Vodička ani Zahradníček s pozdějším vývojem Řádu pod Lazeckého vedením nesouhlasili, pozice redaktora tehdy Vodičkovi umožnila přijít do styku s významnými osobnostmi (nejen) katolicky orientovaného proudu české literatury – s Jaroslavem Durychem, Františkem Lazeckým, Aloysem Skoumalem či právě se Zahradníčkem, který do prvních ročníků Řádu příležitostně přispíval. Vzhledem k tomu, že Vodička spojil převážnou část svého života s Olomoucí, seznámil se také s Janem Čepem, který strávil velkou část třicátých let v nedalekých Myslechovicích. Právě v Olomouci, a právě spoluprací Čepa, Vodičky a Zahradníčka na překladu Baringova románu Cesta do neznáma začíná zde publikovaná korespondence.